Velikonoce na talíři: Co se jedlo během svátků jara?
Velikonoce nejsou jen symbolem duchovní obnovy a příchodu jara, ale také svátkem skvělého jídla. Pojďme si připomenout, co se během velikonočního týdne dřív jedlo – a co se často objevuje na stolech i dnes.
Zelený čtvrtek měl podle tradice zajistit zdraví a sílu na celý rok. A jak jinak než zelenými jídly. Na stole nechyběl špenát, mladá kopřiva či jarní bylinky. Dnes se s oblibou připravují moderní zelené recepty, ale základ zůstává stejný – čerstvé, zelené a zdravé.
Velký pátek je spojen s přísným půstem. Nejedlo se maso, jen jednoduchá jídla – chléb, voda, luštěniny nebo brambory.
Po půstu přichází Bílá sobota a příprava na slavnostní dny. V sobotu se pekl mazanec, který symbolizoval slunce a nový začátek.
To nejlepší přichází právě v neděli. Na stole nechyběl velikonoční beránek – někde z jehněčího masa, jinde ve sladké podobě z piškotového těsta. Servírovala se také velikonoční nádivka (neboli sekanice), která se připravovala z uzeného masa, vajec, pečiva a jarních bylinek jako je libeček, petržel nebo kopřiva.
Vejce, symbol nového života, se barvila a zdobila, často pomocí cibulových slupek nebo přírodních barviv.
Pomlázka, polévání a koledu známe asi všichni. Na velikonoční pondělí chlapci obcházeli dívky s pomlázkami z vrbového proutí a za vyšlehání dostávali výslužku – malovaná vejce, koláčky, mazanec, někde i panáčka domácí pálenky. Byl to den plný veselí a symbolické obnovy sil.
Velikonoce jsou krásnou ukázkou toho, jak se v naší kultuře prolíná víra, příroda i kulinářské tradice. Ať už slavíte podle starých zvyklostí, nebo si svátky užíváte po svém, zastavte se vyzkoušet naše velikonoční menu s tradičními základy avšak v moderním pojetí.
